Zásahy do příběhu Mafie mohou skončit průšvihem
Na korunovační klenoty se nesahá.
Fenomén v kostce: Jak LEGO Star Wars dobyly svět a nastartovaly mánii
LEGO hry jsou s námi už patnáct let. V roce 2005 vyšel první díl Lego Star Wars a spojení slavné licence s dánskou stavebnicí vytvořilo nový videoherní fenomén. Od té doby už vyšly LEGO her od studia Traveller‘s Tales dvě desítky a letos nás čeká ambiciózní The Skywalker Saga, která přinese závěr nové Disneyho trilogie a zároveň komplexní remake původních dvou her. Čím ale Darth Maul z kostiček uchvátil svět a proč jsou tyto videohry tak oblíbené?
Bruce Willis a Gary Oldman, teď Keanu Reeves. Které hvězdy zazářily ve hrách?
Cyberpunk 2077 na letošní E3 zaujal i díky přítomnosti Keanu Reevese, který s hrou spojil svůj hlas i tvář a následně zazářil na tiskové konferenci. Není zdaleka první ikonou stříbrného plátna, která se upsala hernímu projektu, na druhou stranu ovšem tříáčkových hvězd stále ve světě interaktivní zábavy nenajdeme požehnaně. Kdo další se v nějaké hře objevil a co vlastně tvůrce k obsazování drahých celebrit vede?
Legendární Kmotr jako hra: Jak se povedla adaptace kultovního hitu?
Píše se rok 2006, městským akcím vládne GTA: San Andreas a synonymem vynikajícího gangsterského příběhu je česká Mafia. Do toho přicházejí Electronic Arts s těžkým kalibrem, který však je zároveň i závazkem a nebezpečnou zbraní – licencí na legendárního Kmotra. Jak se převedení Puzova románu do videoherní podoby povedlo? Vyplatí se i po letech zalehnout na matrace, nebo je lepší herního Godfathera nechat spát s rybami?
MediEvil – recenze
PlayStation má jednu velikou výhodu. Když náhodou není k dispozici žádná ze žhavě očekávaných novinek, není nic snazšího než sáhnout do bohaté pokladnice archivních kousků a nechat hráče užít si trochu nefalšované nostalgie, případně jim předvést, co je kdysi minulo. V případě remaku MediEvil budou ovšem spokojení spíš staří pařani než mladí neználkové.
Samurai Shodown – recenze
Bojovky jsou žánr specifický. Nic v nich totiž nenafejkujete. Jak to myslím? Jednoduše. V dnešních obrovských open worldech a mnohahodinových hrách s RPG prvky můžete na první pohled docela snadno vykompenzovat nepříliš dokonalou hratelnost. Přidáte pár desítek questů, zvýšíte počet lokací, hratelných postav nebo dopravních prostředků – a alespoň na první zdání se vaše dílo může tvářit jako lepší, zábavnější, pompéznější, přinášející zábavu na desítky a stovky hodin. To v případě bojovek tak úplně neplatí.